Karas, který pije vzduch? Tiché přežití v českých rybnících

Karas, který pije vzduch? Tiché přežití v českých rybnících

Neobvyklá biochemie přežití

V Třeboňském rybničním systému a dalších českých tůních se vyskytuje karas obecný (Carassius carassius), jehož schopnost překonávat dlouhé zimy patří mezi nejpozoruhodnější méně známé jevy v tuzemském rybářství. Na rozdíl od mnoha jiných druhů dokáže karas přežít měsíce v bezkyslíkovém prostředí pod ledem či v bahně tím, že přeměňuje laktát vzniklý při anaerobní glykolýze na ethanol. Ten je následně vylučován žábrami, což zabraňuje toxickému hromadění kyseliny mléčné v těle.

Důsledky pro rybníkářství a rybáře

Tato adaptace má přímý dopad na tradiční vylovy a biodiverzitu v rybnících jako Rožmberk nebo v soustavě vybudované Jakubem Krčínem. Karas tak přečkává období, kdy jiné druhy mizí, a po vypuštění rybníků či při kolísání vodních stavů rychle obsazuje volné niky. Pro rybáře to znamená, že v lokalitách s dlouhou historií intenzivního chovu ryb lze narazit na vytrvalé populace karase, které snášejí extrémní podmínky lépe než většina ostatních sladkovodních druhů.