Proč je třeboňský kapr tučnější

Rožmberk: 489 ha, hloubka do 6 m — zdroj tučného třeboňského kapra

Rožmberk je největší rybník Třeboňska a přesně tam se pozná, proč místní kapr bývá kulatější. Velká plocha, mělké části a úživná voda dávají bohatý fitoplankton; ten táhne za sebou zooplankton i bentos a kapr z toho profitujě při potravním sběru i filtraci.

Rybníkářský režim kombinuje přirozenou potravu s částečným přikrmováním obilnou směsí bez přísad. Energii tak ryba čerpá z planktonu i z krmiva, tuk v mase se hromadí podle věku a sezóny — průměrně kolem 2,6 %, s rozpětím 2–9 % v závislosti na podmínkách.

Co to dělá s chutí a tělem ryby

Optimální jateční kusy dorůstají ve 3.–4. roce do 1,2–3,2 kg; tělo se zakulatí a tuková vrstva se projeví v šťavnatosti masa. V Třeboňsku žijí kromě kapra i štika, candát, lín, sumec, amur, tolstolobik a okoun, ale kuchyňská ikona zůstává kapr právě pro svůj tukový profil.

V kuchyni to znamená smažený kapr na pánvičce s měkkým, vláčným filetem — chuť nese otisk vodního rostlinného světa a rozumné přikrmování. Při vylovu se sítě lesknou a v síti zůstává stříbřitý tuk mezi šupinami Rožmberka.

Doporučujeme: pánvička na smažení kapra