Parma pod jezy Moravy

Parma obecná pod jezy Moravy u Olomouce

Pod jezem u Plynáren v Olomouci se proud láme o kameny, dno se propadá do vývařiště a těsně nad štěrkem putují drobná sousta. Právě tam parma obecná často stojí. Ne přímo v nejprudší vodě, ale v úzkém proudovém okně, kde má dost kyslíku, potravu na dosah a přitom nemusí vydávat sílu na každé mávnutí ocasem.

Morava mezi Litovlí a Olomoucí nabízí přesně taková stanoviště. Tvrdé dno, proudné rýhy a kapsy za balvany vytvářejí přirozené jídelní pásy. Parma se opře hlavou proti proudu, drží se u hrany jazyka nebo za kamenem a sbírá to, co voda posílá několik centimetrů nade dnem. Zkušený rybář proto neprohledává celé vývařiště, ale hledá přechod mezi rychlou a klidnější vodou.

Co doputuje ke štěrku, to rozhoduje

Na takovém místě funguje jemnější, ale pevný feederový prut dlouhý přibližně 3,3 až 3,9 metru, zátěž přizpůsobená síle proudu a návazec kolem 0,20 až 0,26 milimetru. Nástraha má ležet u dna nebo se vznášet nejvýše třicet centimetrů nad ním. Rousnice, kukuřice, pelety, menší boilie i svazek červů napodobují potravu, kterou proud přirozeně kutálí po kamenech.

Nejživější bývá parma od pozdního jara do podzimu, kdy se v moravském řečišti drží v hejnech. Podvečer se hladina zbarví do mědi, z vývařiště stoupá pravidelný šum a špička prutu ukáže krátké, těžké klepnutí. Pak se proudová kapsa na okamžik rozsvítí stříbrným bokem parmy a nástraha mizí těsně nad dnem.

Doporučujeme: Rousnice pro lov parmy