Berounka pod Křivoklátem po setmění

Berounka pod hradem Křivoklát po setmění

Pod hradem Křivoklát se Berounka za soumraku mění v přesně čitelnou proudovou vodu. Tloušti a parmy opouštějí hlubší denní úkryty a staví se na hranu, kde rychlý štěrk přechází do klidnější kapsy. Kořeny olší jim poskytují stín, bezpečí i místo, odkud mohou vyrážet za potravou.

Nejzajímavější bývá pásmo hluboké zhruba jeden až tři metry pod břehem. Proud tam omývá kamenné lavice, podhrabané břehy a padlé větve, přičemž voda zůstává dostatečně prokysličená. Tloušť často sbírá potravu těsně u krytu, zatímco parma drží níže, v pečlivě vybraném jazyku proudu.

Štěrk, olše a přesné položení

Pro večerní lov tlouště funguje lehká plavaná nebo feeder s nástrahou o velikosti přibližně 10 až 16 milimetrů. Menší kukuřice a kousek chleba pracují dobře tam, kde proud nástrahu krátce nadnáší a potom ji ukládá na štěrkové dno. U parmy je účinnější těžší dno, olověná zátěž kolem 40 až 80 gramů podle síly tahu a delší návazec s robustním háčkem.

Nejlepší okno přichází jednu až dvě hodiny před setměním a pokračuje krátce po něm. Pod vývarem se vyplatí hledat přechod do tišší vody, nad štěrkovou lavicí zase místo, kde se shromažďují drobné rybky. Právě tam se mohou vedle parem a tloušťů objevit také ostroretky, podoustve nebo jelec jesen.

Berounka mezi Křivoklátem a Nižborem odměňuje klidný pohyb po břehu. Nástraha položená o několik desítek centimetrů vedle kořenů bývá účinnější než dlouhý nához do středu řeky. V šeru se hladina ztiší, pod olšemi se objeví první kroužky a štěrkový proud na okamžik prozradí siluetu parmy.