Skrytá říční ramena v Českém Švýcarsku

Skrytá říční ramena v Českém Švýcarsku

Přístup bez GPS

V době, kdy led opadá a březnové proslunění probouzí řeky, jsou v úzkých údolích Českého Švýcarska nejúspěšnější rybaři ti, kdo umějí číst terén. Místo sledování signálu stačí orientovat se podle pískovcových skal, lesních teras a starých polních cest vedoucích z Hřenska nebo Jetřichovic k ramenům Labe a přítokům jako Kamenice. Oxbows často leží těsně pod meandry, kde se při povodni odtrhla mrtvá ramena; najít je pomůže kontrola zarostlých zátok, nízkých vrb a ploch s tmavým, stojatým profilem vody.

Nejlepší břehové přístupy

Bezpečné vstupy vedou z místních příjezdových cest u Mezná a Hřensko: krátké sestupy přes pískovcové terasy u parkovišť turistických tras nebo lesní průseky vedoucí k zátočinám. Hlavní zásada je volit méně frekventované pěšiny, přiblížit se tiše a využít přírodních výběžků k přehazování návnad.

Mikrohabitaty po odtání

Po roztátí ledu hledají jelci a parmy pomalá ramena s prouděním napojeným na hlavní koryto, překryté větvemi a kořeny. Hloubkové hrany, štěrkové lavice u ústí přítoků a studená voda u stíněných skal tvoří „teplé stromy“ koncentrace ryb. Drobná vegetace a spodní kameny drží potravu — larvy a drobné bílé ryby — které vylákají aktivní povrchový i položený lov.

Lokální etiketa

V národním parku platí nepsané pravidlo ohleduplnosti: neblokovat turistické trasy, nerušit chráněné části břehů a komunikovat s místními rekreanty. Tradiční respekt české rybářské komunity zahrnuje tiché přibližování, sběr odpadu a sdílení informací o skrytých místech s úctou k místu — podobně jako zachování kulturní krajiny, kterou kdysi formoval Jakub Krčín při stavbě rybníků v Třeboni, i zde pomáhá citlivý přístup udržet rybí populace zdravé.