Zářijová ostroretka na Moravě u Kroměříže

Morava u Kroměříže: ranní ostroretka v zářijovém proudu

Na profilu Kroměříž ukazuje Morava na začátku září přibližně 108 centimetrů a průtok kolem 8 m³/s. Nízká, čistší voda zklidňuje hlavní proud, ale právě proto se ostroretka stěhovavá drží čitelných hran. Ráno bývá nejaktivnější tam, kde rychlá voda od štěrkové lavice přechází do měkčího pásu.

Kde hledat rybu pod štěrkovými lavicemi

První nához dává smysl vést pod hranou proudnice, nikoli doprostřed nejsilnějšího tahu. V okolí Kroměříže, Hradiska a Postoupek se vyplatí projít výmoly a kratší proudové jazyky. Zajímavé úseky nabízejí revíry Morava 13, 13A a 13B, včetně vody pod jezem Strž. Ostroretka často stojí v několika decimetrech rozdílné rychlosti a záběr přichází krátce po dosednutí nástrahy.

Lehký feeder a malé sousto

Na nízkou vodu sedí feederový prut dlouhý zhruba 2,7 až 3,3 metru, krmítko o hmotnosti 20 až 40 gramů a návazec v průměru 0,10 až 0,14 milimetru. Háček číslo 14 až 18 udrží jemnou prezentaci. Do proudu stačí malé dávky směsi s vyšší atraktivitou, doplněné červy nebo pinkou. Překrmené místo ostroretku spíše zradí; přesnější je pravidelně přehazovat a držet nástrahu těsně na hraně.

Vedle ostroretky se na české Moravě v ranním feederu objevuje cejn, plotice a podoustev, místy také kapr. Při čisté vodě rozhoduje nenápadná montáž, klidné položení a co nejpřirozenější vedení malé nástrahy. Když proud zeslábne, několik centimetrů posunu často znamená rozdíl mezi prázdným košem a krátkým, tvrdým klepnutím do špičky.

Nejlepší okno přichází brzy po rozednění, než slunce prosvítí mělké kameny. Na hladině se lámou tenké proudové čáry, krmítko se zastaví pod štěrkovou lavicí a špička feederu se najednou ohne do rychlého tahu zářijové ostroretky.