Tři feederové návazce na parmu pod jezy Moravy

Parma na Moravě u Olomouce: tři návazce do proudu

Morava mezi Litovlí a Olomoucí ukazuje pod jezy svou nejtvrdší tvář. Kameny, vývary a ostré hrany proudu jsou přesně místa, kde se parma obecná drží nejčastěji. Voda tu nástrahu rychle zvedá a posouvá, proto má přednost pevnější sestava a prut typu Heavy feeder před jemným pickerem.

První úpravu tvoří průběžná montáž s těžším krmítkem. Kmen vede přes průběžný obratlík, pod ním navazuje delší fluorocarbon nebo odolný monofil a na konci větší háček. Zátěž musí dosednout na dno bez neustálého kutálení. Když se proud opře do vlasce, parma ucítí menší odpor a nástraha zůstane v prokrmené zóně.

Páternoster a delší háčkový návazec

Druhá varianta je páternoster, vhodný hlavně tam, kde kameny pravidelně berou zátěž. Krmítko visí na samostatném přívěsu, který je slabší než kmen, ale silnější než háčkový návazec. Při váznutí se tak obětuje především zátěž, nikoli celá montáž. Smyčky je dobré uvázat kompaktně, aby se při náhozu nezachytávaly o kameny.

Třetí úprava pracuje s délkou. Háčkový návazec bývá alespoň o polovinu delší než přívěs se zátěží, takže nástraha přirozeně klesá nad nerovné dno. Na hraně vývaru funguje 60 až 90 centimetrů, v klidnějším proudu lze délku zkrátit. Silnější monofil a háček velikosti vhodné pro kukuřici, masné nástrahy nebo několik bílých červů zvládnou prudký výpad ryby.

Nejlepší rytmus přichází od jara do podzimu, zejména při mírně zvýšeném průtoku a oteplování vody. Parma se přesouvá mezi hlavním proudem, náplavem a tišinou za kamenem. Krmení se vyplatí držet u jedné hrany, ne rozhazovat po celém vývaru. Za posledním kamenem pak špička feederu pomalu kreslí tah vody a pod hladinou se zableskne bronzový bok parmy.

Doporučujeme: Krmítko do silného proudu