Rožmberk a třeboňský kapr

Rožmberk, Třeboň a vznik třeboňského kapra

Středověké dílo na jihozápadě Čech

V mlžných rašeliništích Třeboňska z 15. až 16. století přeměnili páni z Rožmberka bažiny na systém rybníků. Zásadní byla Zlatá stoka Štěpánka Netolického (1508–1520), která přiváděla vodu do stovek poldrů a pánví.

Krčínův monument

Jakub Krčín v roce 1584 zahájil hrázení Lužnice a vybudoval Rožmberk rybník, původně kolem 1 050 ha, později upravený na 489 ha, s objemem až 50 milionů m³ a jezovou hrází dlouhou 2,4 km vysázenou duby. Dokončení přišlo kolem roku 1590 a pomohlo vytvořit páteř třeboňského soustavy přes 500 rybníků.

Selektivní chov a praxe

Pánská rybníkářská ekologie byla cílená: líheňské vysazování potěru z Lužnice na jaře, přikrmování ječmenem a hrachy v létě a péče o bahnité dno hluboké 2–3 m, ideální pro kapra. Predátoři jako štika se odstraňovali rybářskou sítí a kopím, aby kapr dominoval.

Vylov a kuchyně

Vylov na podzim byl společenskou událostí — světla pochodní, ohně a muzika při táhnutí živých kaprů do lodí. Třeboňský kapr s máslovým masem z pečetěných rašelinných vod dal vzniknout českým klasikám: kapr na černo, smažený kapr s bramborovým salátem nebo uzený kapr na bukovém dřevě.

Živá dědictví

Turistické trasy kolem Rožmberka a 22 km okruhy připomínají Netolického a Krčína. Historie rybníkářství formovala jak krajinu, tak gastronomii — kapr z Třeboně je víc než jídlo, je to spojení techniky, genetiky a tradice.

Doporučujeme: litinová pánev na smažení