Rožmberk a tradice vylovu: jak Třeboň vychovala kapra

Rožmberk — největší český rybník u Třeboně

Rožmberk nese jméno, které v české rybářské historii znamená velké hráze, spouště a sítě. Třeboňská pánská soustava rybníků vznikla jako krajina práce: regulace vody, hráze, rybníkářské domy a neviditelné trasy starých stok. Kapr tu není jen ryba, je to ekonomika a jídlo rodin.

Postavy jako Jakub Krčín z Jelčan proměnily rašeliniště v jezerní krajinu. Krčínovy zásahy vytvořily dno a přítoky, které kaprům vyhovují. Dnes v těchto rybnících žijí také štika a candát, ale kapr zůstává centrem.

Vylov jako divadlo a řemeslo

Vylov rybníka není úklid, ale orchestr. Hráz se snižuje, voda odtéká starými stokami, muži a ženy natahují sítě, podběráky tahají z bahna zatoulané kusy. Vylovený kapr má pevnou šupinu a pevné tělo — výsledek řízeného chovu od jara do podzimu. Rybnické stavy se třídí, kapři putují na sušení, do vážení a nakonec na stoly.

Scéna je prostá: dřevěné čluny, mokré boty, zápach bahna a dřevěné hráze. V polostínu hráze stojí rybář s udicí přes rameno a podběrák připravený chytat poslední plaché kusy. Ten obraz zůstává v Třeboni živý i pro ty, kdo tam přijedou jen na chvíli.