Candát nad zatopenými cestami Slezské Harty

Slezská Harta: staré cesty pod hladinou

Až devadesát metrů hluboká Slezská Harta ukrývá v údolích Moravice krajinu, která nezmizela, jen se přesunula pod hladinu. Pro candáta a okouna nejsou nejcennější rovné pláně, ale zátoky, hrany původního koryta, lomové stěny a linie zatopených cest. Právě tam se drží drobná bílá ryba a za ní přicházejí dravci.

Sonar kreslí zatopenou krajinu

Na Hartě má sonar mimořádnou hodnotu. Jeden záběr často ukáže terénní zlom, starou cestu i kompaktní hejno rybek. Zajímavé obrazy vznikají u Černého mostu, Razové, Roudna a v Leskovecké zátoce. U Leskovce se pod hladinou táhne bývalé koryto potoka a v okolí skalních stěn se objevují okouni i větší candáti. Naučná stezka Zatopené osudy připomíná, že voda pohltila části šesti vesnic.

Hranice rozhoduje o záběru

Podzimní a časně jarní výprava míří do hloubek přibližně deset až dvacet metrů. Gumové nástrahy o hmotnosti 15 až 20 gramů se nechávají propadnout ke dnu a vedou pomalu podél hrany. Když sonar ukáže rybky ve sloupci, vyplatí se nástrahu zvednout nad hejno; okoun často zaútočí při kratším přizvednutí, candát spíš při klidném propadu.

Harta běžně nabízí okouny kolem 25 centimetrů a candáty zhruba mezi 30 a 55 centimetry. Trofejní kusy se objevují méně často, proto rozhoduje přesné čtení dna a trpělivé prochytání několika stanovišť. Okoun zůstává pro víkendový výjezd spolehlivějším cílem, zatímco candát vyžaduje přesnější volbu času i místa.

Večer se hladina u Leskovce zklidní a světlo sklouzne po skalní stěně. Na displeji sonaru zůstane tenká linie staré cesty, pod ní oblouk hejna a o několik metrů níž tmavý stín candáta.

Doporučujeme: Gumové nástrahy na candáta