Třeboňský strážce rybníků: jarní rituál a kapří legenda

Třeboňský strážce rybníků

Legenda a březnové čištění

V Třeboňské pánvi přežívá méně známé lidové vyprávění o „strážci“ rybníků, které provází tradiční jarní čištění (pucování) před výsadbou kaprů. Před jarním zarybněním se prý rybníkáři scházeli, vyprávěli příběh o duchu, jenž střeží kvalitu vody a kapří hejna, a připomínali, že při úklidu nesmí zmizet všechna úkrytná místa pro ryby.

Dopad na hospodaření a chov

Tato lidová praxe ovlivnila konkrétní techniky hospodaření: zachovávání rákosin, hlubších jám a starých tůní při „pucování“, úmyslné ponechávání části starších kaprů jako rozmnožovacích linií a načasování výsadeb tak, aby navazovaly na jarní rituály. V kombinaci s dílem Jakuba Krčína a systémem rybníků jako Rožmberk pomohly tyto zvyky udržet kontinuitu místních chovných linií kapra obecného (Cyprinus carpio).

Dědictví a biosférická hodnota

Výsledek není pouze folklorní kuriozitou: etnografové a soudobí rybníkáři upozorňují, že tradice „šetrného pucování“ přispěla k zachování biotopů a genetické stálosti chovů, což se odráží v unikátním rybničním ekosystému Třeboňské pánve, zapsané v kontextu UNESCO.