Třeboňský březnový oběh kaprů

Třeboňský březnový oběh kaprů

Středověké inženýrství v akci

V Třeboňském rybničním systému, kterému vévodí stavby Jakuba Krčína a Zlatá stoka propojující např. rybník Rožmberk, zůstala živá praxe jarní rotace rybníků. Každé březnové obhlídky a otevření stavidel nejsou pouhým zvykem, ale využitím staletí vyvinuté hydrotechniky: spojené kanály umožňují přesuny kaprů mezi hlubšími zimovišti a mělčími „prohřívacími“ nádržemi tak, aby ryby včas reagovaly na stoupající teploty a vyšší dostupnost kyslíku.

Proč je březen rozhodující pro kondici kapra

Kapr výrazně zpomaluje metabolismus pod ~10 °C a většina metabolických změn, které ovlivní růst a kvalitu masa, začíná již při průchodu 4–8 °C. Třeboňští správci v březnu kontrolují přežívání, stav zásob a parazitární tlaky a při prvních jarních otepleních záměrně otevírají stavidla a přesouvají ryby do teplejších pánví. Tento časovaný „pond‑rotation“ nejen prodlužuje období, kdy kapr začne opět přijímat potravu, ale historicky i pozdější kvalitu a strukturu masa — praktika, která kombinuje středověké dílo s dnešní znalostí rybí fyziologie a stojí za unikátním postavením Třeboňska v chovu kaprů.