Třeboňské rybníky a kapří dědictví

Třeboňské rybníky a kapří dědictví

Středověká inženýrská vize

V Třeboňské pánvi na jihu Čech vzniklo od 13. století více než 500 rybníků o celkové rozloze zhruba 6 370 ha. Hlavní stavitelé systému — Štěpánek Netolický, Mikuláš Ruthard z Malešova a Jakub Krčín z Jelčan — vytvořili díla jako 48 km dlouhá Zlatá stoka, která zásobovala rybníky vodou a umožnila vznik obřích nádrží, například Rožmberk (historicky až 490 ha) a Svět (cca 215 ha).

Ekonomika a technika vylovu

Přeměna rašelinišť na mělké rybníky (průměrně 1–2 m) podporovala intenzivní chov kapra. Jeden rozsáhlý rybník o ploše kolem 260 ha mohl mít hodnotu srovnatelnou s třemi vesnicemi. V pozdním podzimu probíhal tradiční vylov: rybníky se vypouštěly přes dřevěné výpustky a kapři se lovili sítí. Do hlubších jímek Rožmberka (5–7 m) se nasazoval i sumec; štika se chovala jako lovná ryba a kapr byl základní obchodní komoditou.

Od rybníka na štědrovečerní stůl

S tradicí třeboňských vylovů souvisí i české vánoční zvyky: kapr na černo a smažený kapr s bramborovým salátem. Kapr býval několik dnů živý v kádích, před úpravou se šupiny odstraňovaly starým nožem dvě až tři tahy na stranu, maso se někdy dusilo v sádle s cibulí 20–30 minut na kilo. Místní musejí i dnes zvažovat vhodný litinový hrnec a rekreanti často berou k vodě vlastní rybářský prut.

Doporučujeme: rybářský prut karbonový