Dobrovolné oživení ramen horní Vltavy

Jarní oživení horní Vltavy: dobrovolnické propojení ramen

Co se stalo

Na úseku horní Vltavy mezi Lipnem a Českým Krumlovem proběhl zimní projekt, v němž místní pobočka Českého rybářského svazu spolu se Správou Národního parku Šumava a dobrovolníky obnovila napojená boční ramena a doplnila třecí štěrk. Cílem bylo podpořit mřenku (Thymallus thymallus) a pstruha potočního (Salmo trutta) ve vyklizených úsecích po historických regulacích.

Metody

Realizace kombinovala vkládání velkých kmenů a větví (LWD) pro vytvoření proudových struktur a zadržení materiálu, se závazným doplněním třecího štěrku na peřejnaté úseky. Většina prací proběhla manuálně, s využitím místního odumřelého dřeva a minimálním zásahem mechanizace, aby nedošlo k destabilizaci břehů a mokřadních porostů.

Před/po — snímky průzkumu

Před zásahy zimní transekty vykazovaly zanedbatelnou přítomnost mřenky a sporadické jedince pstruha. Po jarním tání, během občanského sčítání v březnu, dobrovolníci zaznamenali výrazný návrat: před zásahy 0–2 mřenky a 1–3 pstruzi na 100 m transektu, po zásahu 8–15 mřenek a 6–12 pstruhů na stejném úseku. Data byla systematicky zapisována do databáze projektu vedené místní organizací CRS.

Zapojení rybářů a občanská věda

Angažmá rybářů při březnových sčítáních zajistilo provázání tradiční znalosti revíru s jednoduchou metodikou — opakované vizuální průchody a záznamy do formulářů. To umožnilo rychlé ověření účinku intervencí a připravilo podklady pro replikaci projektu v dalších tocích jižních Čech.

Praktické poučení

Projekt ukázal, že v malých povodích fungují relativně levné zásahy: načasování v zimě, použití lokálně dostupného dřeva, cílené štěrkování a mobilizace místních rybářských spolků. Tento model může posloužit jako inspirace pro další drobné revitalizace ve Šumavě a okolních tocích s podobnou historií úprav.