Nádoba: jak rybka vydrží do lovu

Nádoba na nástražní rybky je vyrobená ne na nošení vody, ale na to, aby v ní žila ryba. To je první ze tří úkolů udržování nástražní rybky — dovézt rybku živou.

K čemu je dvojitá stěna

Funguje jako termoska: voda uvnitř mění teplotu pomaleji. To je hlavní vlastnost dobré nádoby, protože právě prudký výkyv zabíjí rybku rychleji než všechno ostatní. Objem je tu vedlejší, rychlost chladnutí ale ne.

Víko s otvory

Zavřená nádoba nedovolí vodě vyšplíchnout po cestě a otvory nechávají přístup vzduchu. Zcela uzavřená nádoba bez otvorů promění převoz v dušení a rybka dorazí živá, ale malátná — taková na háčku nefunguje.

Co dělá vzduchovač

Žene vzduch do vody a vyrovnává kyslík po celém objemu. Na dlouhém výjezdu to citelně prodlužuje život rybky — ale jen pokud se voda přitom nepřehřála: vzduchovač přidává kyslík, nezachrání ale před výkyvem teploty.

Co se s vodou nedělá

Nemění se za vodu z kohoutku: má jinou teplotu a jiné složení. Nedolévá se teplá. Nádoba se nedává na slunce a nehřeje se v autě — rybka vezená v teple zmalátní v díře během minut.

Co se do nádoby nedolévá

Sníh a tající voda: rozpuštěného kyslíku v nich není skoro nic a teplota je nižší než voda v nádobě. Přidat sníh „aby bylo chladněji“ znamená udělat rybce přesně to, před čím ji chráníme.

Kam se dává na ledu

Na sníh, ne na holý led: sníh chrání nádobu před přimrznutím a před prudkým chladnutím zespodu. Nádoba, která přimrzla k ledu, se odtrhává i s dnem.

Kolik vody se nalévá

Tolik, aby rybka volně plavala, ale ne až po víko: nad vodou musí zůstat vzduch — právě těmi otvory se dovnitř dostává, a nádoba plná až po okraj se jimi cestou vylévá.

Co je vidět na samotné rybce

Živá a použitelná rybka se ve vodě drží rovně, reaguje na pohyb ruky nad nádobou a neleží na boku. Rybka, která visí u hladiny nebo se převrací, se lovu už nedožije — nenasazuje se na háček, ale vymění; jak přesně se nasazuje použitelná rybka, je v kartě o nasazování.