Průběžné splávky: hloubka bez omezení

Průběžný splávek není upevněný: vlasec prochází jeho očkem nebo trubičkou a splávek po něm volně jezdí. Hloubku určuje ne upevnění splávku, ale zarážka nad ním — a právě proto hloubka přestává záviset na délce prutu.

Jak to ruší omezení hloubky

Při náhozu leží splávek u olůvka — montáž je kompaktní a nad vodu se zvedá lehce. Ve vodě už olůvko táhne vlasec dolů, ten jde očkem a splávek stoupá, dokud se neopře o zarážku.

Díky tomu se dá lovit v hloubce několikanásobně větší než celá montáž — což pevný splávek v principu neumí.

Zarážka a korálek

Zarážka — uzel z vlasce nebo silikonová součástka na hlavním vlasci; posouvá se rukou a tím se nastavuje hloubka. Korálek mezi zarážkou a splávkem je potřeba proto, že očko splávku je větší než uzel: bez něj zarážka prostě proklouzne.

Korálek není doplněk, ale podmínka funkce montáže — bez něj hloubka nedrží vůbec.

Proč je potřeba těžší olůvko

Vlasec se musí protáhnout očkem vlastní vahou montáže. Lehké olůvko to nezvládne: splávek stojí na místě, hloubka se nenastaví a zvenčí to vypadá jako „splávek se nepotápí“.

Váhu tu nelze volně snižovat — a v tomhle je průběžná montáž přesným opakem pevné, kde se olůvko odlehčuje skoro bez hranice.

Co překáží v praxi

Zarážka musí volně procházet očky prutu a kladičkou navijáku. Příliš velký uzel při náhozu bije do oček a brzdí vlasec, čímž klesá dálka náhozu.

Druhá drobnost je čas. Splávek se nepostaví okamžitě a první vteřiny po dopadu se montáž ještě rozkládá; záběr se v tu chvíli nedá přečíst.

Kde je zbytečný

V malé hloubce průběžná montáž nedává nic a ztrácí přesnost i rychlost. Tam, kde na dno dosáhne pevný splávek, jsou u průběžného jen součástky navíc a jedno místo navíc, které se může porouchat.