Co ryba vidí pod vodou

Barva nástrahy v krabičce a barva téže nástrahy v hloubce jsou různé barvy. Mění je nikoli nástraha, ale voda mezi ní a okem ryby.

Voda pohlcuje spektrum postupně

Dlouhé vlny hasnou rychleji než krátké. První mizí červená, po ní oranžová a žlutá; modrozelená část proniká nejhlouběji. V čiré vodě přestává být červená nástraha červená už v prvních metrech — stává se šedou a pak černou.

V zakalené vodě je pořadí jiné

Rozptýlené částice a rozpuštěná organika fungují opačně: tlumí krátkou vlnu silněji než dlouhou. Proto v kalné a rašelinné vodě proniká nejdál žlutozelená a modrá mizí první. Jedno pravidlo pro všechny vody tu neplatí.

Zespodu je vidět silueta, ne barva

Dravec často útočí zespodu nahoru, a nástraha je pro něj tmavá skvrna na pozadí světlé hladiny. V takové poloze se odstín nečte vůbec, čte se obrys a velikost. Proto profil a objemné tělo rozhodují víc než barva.

Snellovo okno

Kvůli lomu na rozhraní vody a vzduchu se pro rybu vejde vše nad hladinou do kužele o velikosti asi 97 stupňů nad hlavou. Mimo tento kužel funguje hladina jako zrcadlo a odráží dno. Odtud i stará rada nestát na světlém pozadí nad rybou.

Oči jsou umístěné po stranách

U většiny ryb jsou oči rozmístěné po stranách hlavy: zorné pole je široké skoro po celém obvodu, ale zóna, kterou vidí obě oči najednou, je úzká a leží vepředu. Právě do ní dravec vede kořist před útokem — poslední metr prochází nástraha přímo před jeho čumákem, ne bokem.

Barevné vidění ryba má

V sítnici většiny sladkovodních ryb jsou čípky — buňky, které odpovídají za rozlišování barev. Orgán pro to tedy existuje a otázka nezní, jestli ryba vidí barvu, ale kolik barvy se k ní dostane přes vodní sloupec.

Kontrast místo odstínu

Čím méně světla a čím větší zákal, tím víc rozhoduje rozdíl mezi nástrahou a pozadím, ne barva samotná. Právě proto v kalné vodě fungují extrémy — černá a jedovatě zářivá —, zatímco jemné přírodní tóny splývají s pozadím a mizí. Podrobněji v kartě o průhlednosti vody.

Co tady nepíšeme

Neuvádíme hloubky v metrech, ve kterých každá barva „mizí“. Taková čísla jsou naměřená v čisté mořské vodě, ale v našich vodách je průhlednost každý den jiná — přenést je na řeku by znamenalo vymyslet přesnost, kterou nemáme.