Tvar těla mormyšky

Tvar těla mormyšky určuje dvě věci: jak nástraha odpovídá na pohyb kývačky a jak je nápadná ze strany. Úhel visení tvar jen dolaďuje – určuje ho bod uchycení. Ani váhu tvar neurčuje: tu určuje kov, a o tom je samostatná karta.

Koule a kapka

Nejjednodušší těla, symetrická: úhel jim určuje jen bod uchycení, a na oušku visí nejrovněji z celé třídy. Kapka má větší povrch než koule stejné váhy, a rozdíl mezi nimi je znát ne při pádu, ale v tom, jak tělo odpovídá na kývačku.

Protáhlá těla

Dlouhé úzké tělo má dlouhou osu, a kmitání vychází širší na konci. Takové mormyšky jsou nápadnější ze strany. Na proudu délka nic neřeší – tam pracuje váha, a o tom je řeč zvlášť.

Prohnutá těla

Prohnutí posouvá těžiště do strany od bodu zavěšení, a nástraha visí s náklonem; nejznámější z těchto tvarů je tzv. uralka – tělo prohnuté do oblouku. Je to největší změna, kterou dává samotný tvar – ačkoli bod uchycení mění úhel ještě silněji.

Segmentovaná těla

Několik slitých kuliček nebo zúžení na těle – to je tzv. muraška, tělo jako řada kuliček, a jí podobné tvary. Váhu tím neovlivňují, ale mění povrch: ten jinak chytá světlo a klade větší odpor vodě, a na kývačku takové tělo odpovídá jinak než hladké.

Čertík

Zvláštní případ je protáhlé tělo, ve kterém místo jednoháčku sedí trojháček – nejčastěji zalitý, méně často zavěšený zdola na kroužku. Je to jediné místo ve třídě, kde bývá háček vůbec vyměnitelný: u ostatních mormyšek se nemění nic. Nástraha stojí téměř svisle a háček pracuje odděleně od ní – pohyb kývačky k němu dochází se zpožděním.

Co se z toho bere pro lov bez návnady

Prohnutá a segmentovaná těla se používají hlavně při lovu bez návnady – proč právě tak, je rozebráno v kartě o dvou školách. Pod návnadu se častěji bere jednoduché tělo, které nechává hrot odkrytý.

Tvar a kov pracují společně

Stejný tvar z různého kovu znamená různou velikost a různou rychlost pádu: obě přitom visí a přenášejí pohyb kývačky stejně. Proto v krabičce leží mormyšky stejného tvaru, ale různé velikosti – a chovají se různě.

Co tvar nedělá

Nedělá nástrahu nápadnější na dálku: pod ledem je málo světla, a zdálky ryba čte pohyb, ne siluetu. Rozdíl v siluetě funguje až zblízka. A tvar nenahrazuje tempo – stejná mormyška při jiné práci rukou dává jiné nástrahy, a ne naopak.