Zimní třpytka: tvar a těžiště
Zimní třpytka je úzké kovové tělo bez dutiny, zavěšené za přední konec. Stranou uhýbá také, ale jinak než balanční nástraha: ta vyjíždí zpod díry při zvedání a vrací se zpět, třpytka se odchyluje už při volném pádu – a právě tento pád je tu hra.
Čím se liší od plandavky
U plandavky dává hru protiproud při navíjení. Tady naviják proud nevytváří: nástraha padá ve stojaté vodě a protiproud si dělá sama – vlastní vahou. Proto se tělo dělá užší a váha vyšší, než u letní třpytky stejné velikosti.
Dva okraje třídy
Široká a lehká destička padá pomalu a daleko se odchyluje od svislice – plachtí. Úzká a těžká jde téměř přímo dolů; takovým nástrahám se říká „hřebíky“. Mezi těmito dvěma okraji leží celá třída, a střed pracuje tak i tak.
Co rozhoduje zavěšení
Třpytka se věší za otvor nebo kroužek na nose, a čím volněji se v něm houpe, tím plněji projde obloukem pádu. Pevně utažený uzel tento oblouk zkracuje – proto se dává široký kroužek nebo očko a rychlospojka se bere co nejlehčí.
Háček a co na něm visí
Háček bývá zapájen do těla, zavěšen na kroužku nebo na krátkém řetízku. Řetízek dává háčku žít vlastním životem a pohybovat se i poté, co se sama třpytka už zastavila. Na háček se často dává korálek nebo silikonová hadička – bod, na který ryba míří.
Odkud má váhu
Uvnitř není žádná dutina: tělo je buď celistvé, nebo zalité pájkou mezi dvěma destičkami. Celou váhu tvoří samotné tělo, a změnit ji, aniž by se změnila hra, tu nelze.
Kov pracuje sám
U balanční nástrahy dává viditelný signál nátěr, u třpytky vlastní povrch: vyleštěná strana vrací světlo krátkými záblesky při každém přetočení. Proto se třpytky dělají z kovu, který drží lesk, ne z toho, co se levněji odlévá.
Proč jich je v boxu hodně
Hru u třpytky nelze ničím měnit: je daná tvarem, váhou a tím, jak hmota leží v těle. Proto se sada skládá z několika nástrah na stejnou hloubku – užších a širších, těžších a lehčích –, místo hledání jedné univerzální. Nástrahu tu mění místo nastavování.
Kam se hodí
Váha v malém objemu znamená, že třpytka rychle projde hloubku a drží horizont na proudu, kde lehkou nástrahu proud odnese. Tam, kde ryba stojí přímo pod ledem a bere líně, funguje opak – a pak se bere mormyška.
