Večerní migrace kapra na Třeboňsku

Večerní migrace kapra na Třeboňsku

Co způsobuje přesuny

Sezónní kyslíková stratifikace v CHKO Třeboňsko, zejména od pozdního léta do podzimu, vytváří hypoxické dnové vrstvy v hypertrofních pánvích (více než 450 rybníků, 7 450 ha). Kvetoucí Chlorococcales a zákal vegetace snižují kyslík na dně, zatímco fotosyntéza fytoplanktonu a večerní míchání větrem zvyšují obsah kyslíku ve svrchních 0,5–2 m. Kapr obecný (Cyprinus carpio) proto migruje k hladině a k rákosím za soumraku, hledá kyslíkem bohatou vodu i potravu.

Kde vznikají „večerní koridory“

Na Rožmberku (129 ha, max. hloubka 11,4 m) i u Světa, Opatovického, Horusického a Kaňova se kapři shromažďují v siltových mělčinách (0,3–1,5 m) s až 1–2 m nánosem detritu. Koridory dlouhé 50–200 m vedou od centrálního profilu ke břehům, kde 20–100+ jedinců (1,5–5 kg) v srpnu–říjnu prohledávají 0,2–0,8 m mělčiny za hmyzími larvami a měkkýši.

Rybářské okno a ochrana

Večerní okno 18:00–21:00 je klíčové: místní rybáři volí pruty 3–4 m, vlasce 0,20–0,28 mm, háčky č. 4–6 a boilies nebo kukuřici na hair-rigu (návazce 20–40 cm), plováky na hloubkách 0,5–1,2 m. Štika obecná využívá rákosí k přepadu těchto tras. Husté zarybnění kaprem zároveň udržuje historický systém rybníků z 11.–16. století a formuje kulturní krajinu Třeboňska, což je důležité pro dlouhodobou péči o biotopy.