48hodin na Lipně za štikou
Hůrka–Tajvan: dvě noční okna za štikou na Lipně

První večer cílí rybář na pás zatopeného lesa a pařezů v 2–5 m; nástraha se vede z hloubky do mělčiny, aby se štika mohla spíše přiživit než nahnat. Motor stojí 20–30 m před zátokou, přechod na elektromotor nebo vesla je standard; kotvit 5–10 m od hrany a házet bokem, pod úhlem 20–45°.
Vedení a nástrahy
Po dopadu nechat 1–3 s stát, pak 2–4 krátké škubnutí, pauza a velmi pomalé tažení rychlostí 0,2–0,5 m/s. Fungují weedless soft shad 12–18 cm na offset háčku, gumoví raci a 20–30 cm tvary na stand-up hlavicích 5–10 g, spinnerbait 14–21 g a na mělčinách surface frog. Barvy: černá, tmavě fialová, motor oil a tmavě zelená; profil nástrahy má kopírovat dřevo a bahno.
Druhá noc se soustředí na hraně zatopeného lesa, tichý přechod lodí a přesné náhozy do oken mezi větvemi. Lipno dává trofejní kusy; místní záznamy zmiňují štiky přes 115 cm i historické exempláře větší. Ticho, stín a střízlivá taktika rozhodují.
Noční záběr často přichází prudce, u pařezu; záběr, který se nenechá jen tak zapomenout, když světlo baterky odhalí obrácený trup v mělké vodě.