Štika v lipenských zátokách po setmění

Lipno: štika v zátokách 1,5–3 m po setmění

Lipno, zátoky u Frymburku a hráz mezi Velkým a Malým Lipnem jsou místa, kde štika Esox lucius po setmění pravidelně přechází do mělkých 1,5–3 m pásem kolem potopených mol a pařezů. Tyto struktury soustřeďují oukleje, plotice a malé cejny; štika tam využívá ambush z krytu.

Místní rybáři pozorují, že velcí jedinci 80–120 cm často stojí 1–2 m nade dnem a klidně čekají 5–10 minut na průchod kořisti. Potopené mola a pařezy vytvářejí mikropřechody a stín, štika útočí z boku nebo zdola, a večer bere i tam, kde přes den ignoruje nástrahy.

Co zkusit z břehu a z lodi

Z břehu funguje pomalé vedení pod úhlem menším než 45° k molu či rákosinám. Doporučené nástrahy: guma 15–20 cm nebo wobbler 12–18 cm, s pauzami 2–3 s a u dna i 10–15 s. Z kajaku či člunu je účinný tichý drift podél hrany mělká–hloubka, „češat“ každou překážku a házet za hejny bílých rybek.

Vybavení dává smysl: prut 2,4–2,7 m, vrh 20–50 g, fluorocarbon nebo wolframový leader a stinger u větších gum, protože z krytu bývá záběr krátký a hluboký. Když se večer zklidní voda, stačí řízený kontakt s nástrahou a čekat.

Na Lipně to není o rychlých náhozech, ale o pečlivém prohledání každého pařezu. Ve šeru se pak z vody vynoří tiché lupnutí a na hladině zmizí kruh.