Od Rožmberka k Třeboni: kapří dědictví

Od Rožmberka k Třeboni: kapří dědictví

Panství a stavitelé

V mlhavých nížinách mezi Třeboní a rybníkem Rožmberk proměnili středověcí páni bažiny v kapří království. Roku 1584 poslali páni z Rožmberka osm set dělníků do nivy Lužnice; Jakub Krčín tu vystavěl Rožmberk o rozloze 4,89 km² (489 ha) s hrází dlouhou 2,4 km, hotový kolem roku 1590. Rybniční síť Třeboňska doplňovaly Svět (201 ha) a Zlatá stoka; předchozí práce Štěpánka Netolického a Mikuláše Rutarda vytvořily systém více než 500 rybníků pro zadržení vody a zásoby ryb.

Živobytí rybářů a vylov

Rybáři z vesnic Nová Hlína a Stará Hlína brodili 1–2 metry mělkých břehů, nasazovali sítě z konopí a vrbového proutí až 50 m dlouhé, olověné závaží nahrazovali říčními kameny. Jarní vysádky mladých kaprů se přes léto ztučňovaly na planktonu a ječmenném mlíčku házeném z dřevěných loďek; na podzim měřili úlovky 2–4 kg při tradičním vylovu, často konaném koncem října, když mráz obkroužil hráze a cyklostezka kolem Rožmberka měla 22 km.

Kuchyně Třeboňska

Pond life ovlivnila i kuchyni: kapr grilovaný nad jalovcovým uhlím z třeboňských rašelinišť, nebo dušený v hlíněných hrncích s medvědím česnekem a cibulí ze zámeckých zahrad. Směsi chutí doplňovaly smoked štika a menší druhy jako lín či plotice, z nichž rybí polévky dlouho táhly 4–6 hodin. Místní legenda mluví o "Rožmberském zlatě" — kapřích játrech smažených do křupava a podávaných s žitným chlebem z pecí třeboňské radnice. Pod jihočeskými hvězdami tak vznikla tradice, která přitahuje pozdní noční rybáře i dnešní gurmány.

Doporučujeme: hlíněný hrnec na dušení