Rožmberk a třeboňský vylov: kapr, sítě a stará dovednost

Rožmberk a třeboňský vylov

Rožmberk — název rybníka, který v jižních Čechách znamená kapra a vylov v jedné větě. Třeboňský systém je studnice tradic: terén s hrázemi, splavy a zrcadlo vody, kde rybníkáři vědí přesně, kdy nastat „den sítě“.

Jak se vylov dělal

Při vylovu se postupuje pomalu a pečlivě. Voda se odvede, dno se objeví a zatahuje se síť do kuželu, aby ryby zůstaly v jezírku. Kapr, štika, lín, cejn i amur se roztřídí rukama zkušených lidí. Každý pohyb je nacvičený: tah, natažení, přehled o stavu ryb. Když kapr vyskočí, je to vždy moment napětí.

Technika vylovu formovala i krajinu. Hráz se opravovala s citem, přítoky se upravovaly, poldry vznikaly k regulaci. V Třeboni nezůstalo nic na náhodě — tradice se předávala generačně. Proto tu kapr chutná jinak: je to chuť vody, bahna a staré práce.

Rybníkářská sezóna znamená dřinu i slavnost. Hluk kormidel, praskání dřevěných hrazd, stohy ryb připravené k transportu. Udička nebo rybářská udice zůstává symbolem volného času; pro velkoplošný vylov jsou ale potřeba jiné nástroje: pevná síť a pevné ruce.

Stará scéna: ráno plné mlhy, čerstvé bahno na botách a studený dech kapra pod rukou — to vše patří k třeboňskému vylovu.