Rožmberk a třeboňský vylov: jak vzniká Třeboňský kapr

Rožmberk: největší rybník Třeboňska

Rožmberk patří k jménům, která definují Třeboňsko; ten rybník byl srdcem tradice, která udává rytmus podzimních vylovů. V místě, kde se voda stahuje k hrázi, začíná celý orchestr — kýbl, volej, hlučné tahání sítě do jazyka hráze. Kapr se tu rodí a roste v hlubokých tůních, mezi rákosím a měkkým planktonem.

Technika a řemeslo

Vylov není sportovní náhoř, je to kolektivní řemeslo. Rybníkáři používají plováky a lobování, ale taky jednoduché pomůcky: prut, síť a lopaty. Práce je to mokrá a přesná. Ryba se stahuje do haldy, třídí se podle váhy a druhu — kapr, štika, lín, amur — a balí se do živých van pro odvoz.

Třeboňský kapr nese v sobě stopu krajiny. Jemné krmení, dlouhé léto a biologická pestrost rybníků dávají masu jemnou a tukem bohatou. Místní rybníkářská škola vychovala generace, které znaly každý kanál i drobný propust; jejich znalost dna a chování ryb zůstává nezastupitelná.

Scéna vylovu: vozy, zápach vlhkého sena, šustění šupin a světlo zapadajícího dne nad hrázemi. Ticho přerušují hlasy lidí a pijavky na prstech. Ten okamžik, kdy první kapr vykřikne ve světlé vodě a začne se lesknout na slunci, patří k těm obrazům, které si místní hlídají.