Rožmberk a vylov: příběh Třeboňských rybníků

Rožmberk — největší rybník v Čechách

Rožmberk a okolní Třeboňské rybníky nosí v názvech staletí práce vodních hospodářů. Voda se tu řídila úmyslně. Kapr nebyl náhoda, ale produkt soustavné péče a trpělivosti.

Vylov rybníka je scéna na pomezí organizovaného dramatu a každodenní dřiny. Hospodáři stáhnou hladinu, ryby se sveřepě stmeleně ženou k lovným místům. Na vodě se mihnou čluny, kolem letí volavky, na břehu stojí muži s velkými sítěmi.

Technika a druhy

Tradiční vlečné sítě a tažení do zákrytů přivedou kapra, štiku, candáta a lín k podběrákům. Prut na lov z pevniny sem patří spíš k moderním dovednostem; stará práce znamenala hlavně manipulaci se sítí a káděmi.

Chovní cyklus v Třeboni staví na postupném vysazování a selekci. Kapr roste v klidné vodě, v bohaté potravě planktonu a vodních rostlin. Výlovy na jaře a na podzim dávají masu do sudů a do kuchyní — kapr z Třeboně je symbol stolů i tradice.

Lidé, kteří se podílejí na vylovu, znají rybník jako starý přítele. Vzpomínky jsou v činech: správné napnutí sítě, cit v tahu, vědění, kde ryba stočí směr. Na břehu se ryby třídí, některé putují do kádí, některé dál do kuchyní nebo na výměnu mezi rybníky.

Scéna: muži po kolena v bahně, kapr ve světle lampy, nad hladinou ticho, jen cvrkot sítí a tichý šplouch — tak se rodí další kapitola rybniční tradice.