Rožmberk a vylov: jak se rodí třeboňský kapr

Rožmberk — srdce třeboňských rybníků a symbol vylovu

Rožmberk, rybník spojovaný s jménem Jakuba Krčína, stál u zrodu systému, který dal Českým Budějovicím a Třeboni chuť kapra. Třeboňský kapr není náhoda; vznikl v sítích, hrázích a pečlivé péči rybářů, kteří vědí, kdy pustit vodu a kdy chytit rybu.

Vylov — podzimní rituál

Vylov má své přesné momenty. Za šera rybníky pustí vodu, okolí se zaplní vůní mokré hlíny a staré sítě se napínají. Tradiční metoda kombinuje vlečné a ruční sítě, zkušené oči a dlouhé hodiny práce. Kapr plave z mělkých lagun do sítí, zatímco štika a další druhy končí ve třídicích vanách.

Kvalitu třeboňského kapra určuje dlouhý chov v písčitých, planktonem bohatých jezerech. Rybníkáři dávají pozor na pomalý růst — to dává masu jemnost a správnou strukturu. Po vylovu následuje třídění, často ještě ruční, a následné ošetření: tu část ryb směřuje k uzení, jiná putuje na trhy a do vánočních van.

Atmosféra v den vylovu je neměnná: mlha nad hladinou, světla vozíků, smích a únavné tiché tahy do sítě. Rybníky Třeboňska tak spojují řemeslo, historii a stůl každé domácnosti.

Doporučujeme: pevná rybářská síť