Rožmberk a vylov: jak se rodí třeboňský kapr

Rožmberk — 489 hektarů vody a dědictví Jakuba Krčína

Rožmberk je největší rybník v českých zemích, rozprostírá se přes 489 hektarů. Třeboňská pánev je sítí stočených hrází a mělkých pánví, kde se pěstuje kapr, štika, lín i cejn.

Systematická stavba rybníků pod taktovkou Jakuba Krčína v 16. století změnila krajinu. Výsledkem nejsou jen hráze, ale i rytmus práce: jaro nasazení ryb, léto péče o porosty, podzimní vylov.

Vylov jako divadlo práce

Vylov rybníků není tichá záležitost. Hladina klesá, po hrázi se valí vůně bahna a staré trávy. Dělá se to s velkými sítmi a přepravními loďkami; dělník natahuje síť, druhý ji svírá a ryby se soustřeďují do koridoru. Kapr se třpytí, štika se skloní jako ocelová lišta.

Třeboňský kapr stojí na stolech o Vánocích a na trzích už po generace. Pro místní je to nejen potravina, ale i symbol pečlivosti – od výživy ryb v poldrech po ruční sběr při vylovu. Při pohledu z hráze zůstane v hlavě obraz: tmavý rybník, síť napnutá jako křídlo a z vody se vynořuje stříbro kapra.