Rožmberk a vylov: jak vzniká třeboňský kapr

Rožmberk: 489 hektarů, srdce třeboňských rybníků

Rožmberk je největší z třeboňských rybníků; voda, která se vleče do dálky, a tam se rodí kapr. Rybáři přijíždějí s vozíky, sítě napnuté mezi koly a zkušenostmi zděděnými z generací.

Historie systému sahá do doby, kdy stavitelé jako Jakub Krčín formovali krajinu hrázemi a kanály. Výsledkem je síť rybníků propojených tak, aby voda i ryba plynule putovaly po pečlivě vedených tocích.

Podzimní vylov: práce, rytmus, trh

Vylov začíná otevřením stavidel a postupným vyprázdněním plochy. Voda unáší ryby do lovišť, kde je rybáři chytají do síťí. Kapr se třídí podle velikosti, některé kusy putují na živé prodejní místa, jiné pokračují do závozů pro restaurace a domácnosti.

Vylov není jen technika. Je to denní režim plný zápachu mokré hlíny, křupání sena pod nohama a tlumeného bublání vody v korbech. Štika i kapr se blýskají v mělké vodě, světlo odráží šupiny a rybáři znají každé místo na hrázi, kde se ryba drží.

Na březích se střídají kontejnery, dřevěné bedny a staré udice opřené o sloupky. Konec vylovu znamená začátek nové sezóny pro chov a mezitím i přípravu trhů, kde třeboňský kapr zůstává symbolem kraje a stolů po celé zemi.