Kapr z Třeboně: chuť Rožmberka
Rožmberk — největší třeboňský rybník dokončený 1584

Rožmberk, Královský i Sádecká formují chuť, kterou místní nazývají „třeboňský kapr“. Rybníkáři drží tradiční režim krmení: nízké dávky přírodních barviv, mrkev a řasy, které dávají masu jemně sladký profil místo „bahnité“ vůně.
Voda z Třeboňska má měkkou, zásaditou chemii; prameny ze Šumavy a dešťová voda dodávají vysoký obsah kyslíku a nízké znečištění, takže maso zůstává pevné a nevtíravě čisté. Přírodní životní cyklus v hloubkách kolem 1,5–3 metrů dává kaprům čas vyzrát do 3–5 kg po třech až čtyřech letech.
Staré postupy, nová ochrana
Staleté zásahy Rožmberků a praxe Petrova cechu prosazují selektivní líhnutí a nízkou intenzitu výlovu. Od roku 2007 je třeboňský kapr chráněn jako CHOP (PGI), takže jedinečnost chuti zůstává vázaná na krajinu a metody.
Ve vodách Třeboňska žije i štika, sumec, amur, candát a lín, ale žádný nenese ten konkrétní sladký odstín masa jako kapr z Rožmberka. Při podzimním vylovu se stříbrné boky třpytí a pach čisté vody stoupá z mokrých sítí — ten okamžik určuje, proč místní kapr chutná jinak.
Doporučujeme: pánev na smažení kapra