Třeboňský kapr: čtyři století rybníkářství

Rožmberk a Krčín: srdce Třeboňského kapra

Rožmberk, který dal systému Třeboňska podobu, se stal symbolem kapra a velké vodní práce už v 16. století. Štěpánek Netolický, Mikuláš Ruthard a Jakub Krčín vybudovali hráze a stoky, které proměnily bažiny v soustavu rybníků pro chov kapra.

Řízení vody Zlatou stokou a pečlivé hnojení břehů přivedly k masovému rozvoji rybníkářství; tradice se přenesla do technik: vylov, třídění, přikrmování lupinou a kukuřicí. Josef Šusta na konci 19. století přetvořil chov na vědeckou disciplínu, zaváděl vápnění a pravidelné čištění dna.

Vylovy jako slavnost

Podzimní vylov je směs práce a folkloru: voda se spouští, kapři se stahují do sítí, na hrázích se tříbí zkušenosti rybníkářů a do měst přijíždějí návštěvníci. Rožmberk zůstává hlavním jevištěm, kde se kapr představí ve své velikosti i chuti.

Kulturní stopa kapra v Třeboni zasahuje do kuchyně i tradic — smažený kapr na Štědrý večer, kapr na černo, rybí polévka; recepty vznikaly kolem čerstvé suroviny z místních rybníků a postupy se dědily generacemi.

Scéna posledního vylovu: černozlatí kapři v sítích lesknou pod šedým listopadovým nebem a lidé z Třeboně s klidnou jistotou rozebírají kusy na trh.