Třeboňský kapr skrz století

Zlatá stoka, 48 km kanál u Lužnice — dílo Štěpánka Netolického

Původ a stavba

První rybníky kolem Třeboně vznikaly už za Lucemburků. Netolický postavil systém s třecími, výtažnými a komorovými rybníky, aby kapr dorostl do tržní velikosti za pět až šest let. Jakub Krčín pak dokončil síť — Rožmberk patří mezi největší a nejhlubší.

Šlechtění a intenzifikace

V 19. století Josef Šusta vyšlechtil kapra lyseka z původního šupinatého typu a zavedl hnojení, vápnění, přikrmování, letnění a zimování. Produkce vyrostla a kapr se stal exportním artiklem; živě se vozil na trhy do Vídně v síťích a v meších s mokrým mechem.

Výlovy, trhy a kuchyně

Říjnové výlovy přitahují davy. Loupe se dřevěnými klopami, čistí se okamžitě, maso zůstává pevné a šťavnaté. Na trzích se prodával živý kapr; vznikly recepty: kapr na černo s cibulí a octem, pečený celý s kmínem, filé s bramborovou kaší a fenomén smaženého kapra na pánvi. Vedle kapra se v rybnících chytá štika—jarní dravec, který doplňuje místní stůl.

Folklor a slavnosti

Výlovy jsou folklorní události s hudbou, trhy a příběhy o Netolickém a Šustovi. Největší trofeje zůstávají v paměti návštěvníků — slavnostní úlovek Rožmberka v říjnu.