Krátká historie Třeboňského kapra

Rožmberk z roku 1584 přetvořil třeboňské rybníkářství

Rybníkářství v Třeboňsku žije mezi hrázemi, kde přes osm tisíc hektarů vod a více než pět set rybníků dalo tvar kaprovi, který dnes nese jméno Třeboňský kapr. Cisterciáčtí mniši přinesli první technologie a šlechtici z rodu Rožmberků rozšířili síť nádrží a kanálů.

Štěpánek Netolický položil systém polítek a Josef Šusta později zušlechtil odchov; to vedlo k certifikaci a ochraně plemene. Rybníky se udržují v hloubkách 1,5–3,0 m, kde kapr zarývá až 20 cm do sedimentu.

Vylov a kuchyně

Každý podzim při vylovu, když teplota klesne pod deset stupňů, přicházejí vesnice k hrázím. Tradiční vytěžení přináší trhy s mladými i tržními kusy, které dosahují přes metr a desítky kilogramů. Z této tradice se rodí i vánoční rituál: smažený kapr s bramborovým salátem, zvyk z 19. století, který zdomácněl v celé zemi.

Ryba ovlivnila lidové slavnosti, písně i kuchařky. Pohled na síť plnou stříbrných ryb a mraženou hladinu při posledním vylovu zůstává tvrdým, jasným obrazem jižních Čech.