Obchodní trasy Třeboňského kapra

Rožmberk — zdroj kapra pro pražské vánoční stoly

Rožmberk, největší rybník Třeboňska založený v 16. století, dal kaprovi prostor vyrůst do tržní velikosti a určil rytmus výlovů.

Síť rybníků spravovaná podle plánů Štěpánka Netolického a později Jakuba Krčína umožňovala postupné přesuny ryb přes sádky a menší pánve. Kapr obecný se otužoval v mělkých plochách hlubokých kolem 1–2 metry, aby měl masitější tělo a snesl dlouhou cestu.

Výlovy, sítě a převoz

Hlavní práce probíhaly na podzim během vylovů: čeřeny a výlovové sítě selektovaly kusy, ruční třídění a ukládání do kádí chránilo živé ryby. Převoz do Prahy probíhal v sudech i v kádích s vodou; cesta trvala dny a vyžadovala zkušenost, aby kapr dorazil v kondici na trhy.

V 19. století se třeboňský kapr stal symbolem vánoční tabule v Praze. Na trzích zářily řady stříbřitých ryb a vůně smaženého kapra a rybí polévky začala patřit ke štědrovečernímu rituálu. Na některých cestách zůstaly stopy období, kdy jedna dodávka dokázala zásobit celé městské čtvrti — kmeny hospodářských vozů táhly sudy s živými kapry přes mokřady a polní cesty až do města.

Doporučujeme: plastová rybářská kádě