Třeboňský kapr ve vídeňských trzích

Rožmberk 490 ha: cesta kapra do Vídně

Rožmberk a rybníky Svět kolem Třeboně zásobovaly vídeňské trhy živými kapry, běžně kolem 1,5–3 kg, vykopanými při říjen–listopad vylovu. Ploché tůně a pomalý růst dávaly masu jedinečnou texturu; voda z písků Třeboňska, mělčina 1–2,5 m, ukrývala chuť, kterou města chtěla.

Export fungoval na jednoduchém principu: převoz v sudech a mokrých bednách po voze a později i po železnici. Díky tomu kapr dorazil živý, ne solený, a v rakouských bistrech se rychle stal svátečním chodem vedle tradičních jídel.

Udírny, trhy a kuchyně

Na venkově vznikaly malé udírny u rybníků; dým a vůně udělaného masa se mísily s mokrými rákosinami na hrázích. Ve městech se kapr proměnil v smažený kapr, kapr na černo nebo v rybí polévku. Prodej probíhal z dočasných stánků na náměstích i z povozů u kolejí.

Tato obchodní síť dala impuls k místním slavnostem: vesnické kapří hodování, trhy po vylovu a ukázky třídenního třídění ryb. Vedle kapra u Třeboně žijí i štika, candát a sumec, ale to kapr učinilo symbolem pokrmu i trhu.

Ve Vídni v 19. století stály sudy s kapry v řadě, uzená chuť z udíren se mísila s městským hlukem a kapr v mokrých bednách čekal na svůj stůl.

Doporučujeme: zahradní udírna na dřevo