Třeboňský únorový výběr kaprů

Třeboňský únorový výběr kaprů

Historie a rituál

V Třeboňské pánvi, jejíž soustava rybníků byla záhy vybudována a upravována osobnostmi jako Jakub Krčín a zahrnuje dominanty jako Rožmberk i biosférickou rezervaci UNESCO, přežil do moderní doby starý zimní rituál částečného vypouštění a únorového třídění kaprů. Postup, používaný po staletí, sloužil k selekci drobných, nemocných nebo špatně vyvinutých jedinců právě před jarní reprodukcí a sloužil jako praktická součást péče o hustou síť rybníků.

Biologie zimní selekce

Mechanismus má jasné ekologické a evoluční důsledky: snížený objem vody a nízké teploty zvýrazní metabolický stres, odhalí jedince s horší tukovou rezervou nebo parazitickým zatížením a usnadní ruční separaci podle velikosti. Tato opakovaná, časově přesná selekce v průběhu staletí podporovala genotypy, které lépe ukládají tuk, rychleji obnovují růst po zimě a lépe snášejí nízké obsahy kyslíku — vlastnosti, které se dnes projevují v treboňských liniích kapra.

Co dnes rybář uvidí

Dnešní rybáři a chovatelé v ČR mohou dědictví únorového výběru rozpoznat podle vyšší frekvence robustních, hlubokotělných kusů s výraznou zmasilostí a dobrou zimní odolností. Značné procento zrcadlových i šupinatých kaprů z Třeboně vykazuje silnější hřbetní oblouk, silnější pašířovou partii a schopnost ukládat tuk do břišních partií — znaky, které odrážejí dlouhodobý tlak praxe zimního třídění v této jedinečné české krajině rybníků.