Vylov jako životadárný cyklus

Trebonské vylovy: jak hospodářství žení divočinu

Historické inženýrství a dnešní ekologie

Trebonský rybniční systém, formovaný mimo jiné mistrem Jakubem Krčínem z Jelčan, patří mezi nejhustší soustavy sladkovodních nádrží v Evropě a je součástí biosférické rezervace UNESCO. Příkladem je Rožmberk, vybudovaný v roce 1584 jako největší historický rybník. Mimo hospodářský význam pro chov kapra bylo tradiční vypouštění rybníků (vylov) navrženo tak, že periodické snížení hladiny zásadně mění mokřadní mozaiku a vytváří cenné dočasné biotopy.

Efekt na společenstva a krajinu

Během vylovu se sbírají kapr, štika, candát či lín a zároveň se vytvářejí mělké plochy a bahnitá dna, která slouží jako útočiště pro obojživelníky, bezobratlé i migrující ptáky. Tento cyklus zároveň obnovuje rákosiny, přesouvá sedimenty a podporuje pestrou síť mikrohabitatů, kde obstojí jak mladí jedinci, tak druhy jako pstruh v přítocích nebo sumec v hlubších tůních. Praktiky rybníkářů z 16.–17. století tak dnes představují raritní příklad soužití intenzivního rybářství a zachované divočiny v kulturní krajině.