Třeboňský kapr a obřady Rožmberka

Třeboňský kapr a obřady Rožmberka

Vylov jako společenské dědictví

V mlžných pánvích Třeboňské pánve se od 15. století formovala kultura kapra. Na Rožmberském rybníku, kdysi až 490 ha, se každoročně koná ruční vylov 17.–19. října. Dělníci v krojích spouštějí sítě, z nichž se loví tuny Třeboňského kapra, štiky, okouna a amura; vodní systém napájí Zlatá stoka a přes 500 rybníků kryje plochu kolem 6 370 ha.

Obřady, boilie a kuchyně

Tradiční „požehnání kapra“ doprovází folklorní písně a posypání sítí svěcenou vodou. Rodiny si vyměňují boilie — koule z kukuřičné mouky, rybí moučky a betainu — a starší rybáři předávají receptury na 30cm pop‑up boilies pro bahnité mělčiny. U ohňů se vyprávějí příběhy o Štěpánkovi Netolickém a Jakubovi Krčínovi; z udíren vychází vůně uzené štiky a na stole přistane kapr potřený česnekem a pečený v hlině při 180 °C po 40 minut.

Komunita a budoucnost

Rybářství Třeboň produkčně dodává přibližně 2 900 tun ročně, převážně PGI certifikovaného Třeboňského kapra chovaného 2–4 roky do 2–3 kg. Vylovy na Rožmberku udržují vazby mezi rybáři z Třeboně, břehy Lužnice a návštěvníky, kteří přicházejí naslouchat příběhům, ochutnávat smaženého kapra a sledovat, jak rybolov přerůstá v oslavu komunity.

Doporučujeme: ruční rybářská síť