Jakub Krčín a tradice třeboňského vylovu

Jakub Krčín a Rožmberk — srdce třeboňského vylovu

V Třeboňské pánvi se vylovy neodehrávají jako náhoda. Jsou to orchestrální akce: hráze, výpusti, stoleté rybníky a kapr, kterého každý zná jménem. Rožmberk a jméno Jakub Krčín se objevují v ústech zkušených rybářů jako garance kvality vody i rybích násad.

Historie tu není muzejní vitrína, ale praktický návod. Systém malých a velkých rybníků vznikl postupně, úpravy břehů a výpustí formovaly krajinu a ekonomiku. Kapr v Třeboni není jen jídelní surovinou; je to výsledek chovného cyklu, péče o násadu a pravidelných vylovů, které umožňují obměnu a nasazení mlíčáků do sousedních pánví.

Technika vylovu a role lidí

Vylov probíhá metodicky. Voda se soustředí přes kanály, rybník se stahuje k výpusti a rybáři pracují s velkými sítěmi, přetahují je a třídí úlovek. Síť v rukou zkušeného člověka funguje jako prodloužená ruka tradice. Vedle sítí stojí jednoduché nástroje: vany, přepravní kádě, někdy i stará udice pro kontrolu pohybu ryb při posledních záběrech.

Vylov má rituál: ranní mlha na hladině, šustění sítí, pach bahna a ryb. Kapr, štika a candát se krátce ocitnou v centru pozornosti, pak putují dál — k živnosti rybářů, do udíren nebo na trh. Scéna, kde rybář drží ještě teplého kapra v dlaních, patří k Třeboni stejně pevně jako rákos na břehu.