Jakub Krčín a vylov v Třeboni: kapr, síť a krajina

Jakub Krčín a vylov v Třeboni

Jakub Krčín v 16. století přetvořil rašeliniště u Třeboně na soustavu rybníků, které definují českou kaprařinu. Ta krajina je výsledkem práce a vody; hráze, stoky a rybníky spolu tvoří systém, kde kapr roste pomalu a chutná hutně.

Vylov rybníků je rytmus podzimu. Rybník se vypustí, hladina klesne a dno se otevře. Do hry vstupí síť a zkušené ruce. Kapr, štika, lín i okoun končí v koších a na trzích. Některé ryby putují rovnou do udírny, jiné ke kuchařům, kteří vědí, že maso z tříbených rybníků má svoji texturu.

Technika a řemeslo

Historie je řemeslo. Staveniště hrází, čištění přívodních kanálů, osazování rybníků — to všechno ovlivňuje kvalitu úlovku. Rybáři znají každou zátočinu, každé bahýnko. Udice tu mají své místo při doplňkovém lovu, ale hlavní práci odvádějí sítě a zkušenost.

Třeboňský kapr není jen produkt. Je to krajinný projekt a kulinářská tradice, zapsaná v chuti a v rituálu vylovu. Před vypuštěným rybníkem stojí lidé, voda se leskne a v sítích se třpytí úroda z polí, která nenese obilí, ale ryby.