Vylov: jak Třeboňská soustava proměnila kapra v symbol krajiny

Rožmberk a Třeboň — místo, kde se kapr rodí v rybníce

Rožmberk je největší rybník v Čechách a tvář Třeboňské pánve. Tam pozornost rybníkářů směřuje po celé sezóně k jedinému okamžiku: vylovu. Ten rozhodne, kolik kapra, štiky nebo candáta vypluje z bahna na prkno a kam skončí na talíři.

Staletá práce rybníkářů

Historie Třeboňska není jen o hrázích a vodě, ale o lidech — o rybníkářích, kteří upravovali tok, stavěli nádrže a učili se manipulovat s populacemi ryb. Je to krajina formovaná rybníky; každá hráz má svůj přikrmovací režim, zimní zarybnění a letní pastvu pro kapří jikry.

Vylov probíhá s praktickým řemeslem: hráz se snižuje, voda teče, rybníkáři nasazují síť a z lodi nebo z hráze vytahují kumulace. Nejde jen o chytání. Jde o třídění, třídění dle váhy a kvality, o transport do dalších nádrží nebo přímo do sádek. Udice zůstávají v tom čase chvilovou nostalgickou rekvizitou; hlavní roli hraje síť.

Kapr z Třeboňska je nejen surovina; je to společenský symbol. Od kuchyně až po vánoční stůl provázely kapří tradice generace. A na konci vylovu je scéna: za šera se vylovuje poslední chumel kaprů, bláto se leskne a vzduchem se nese vůně mokré slámy a ryb.