Jak krmení funguje ve vodě

Krmení se míchá na břehu, ale funguje ve vodě — a mezi těmito dvěma stavy skoro není nic společného. Ve chvíli, kdy se koule dotkla vody, přestává být složení hlavní: dál rozhoduje jen to, jak se toto složení rozložilo ve vodním sloupci.

Tři objemy najednou

Krmení existuje zároveň na třech místech: skvrna na dně, sloupec ve vodě a oblak zákalu. Každý ze tří láká jinou rybu a v jiné hloubce, a směs udělaná pro jeden téměř nefunguje na další dva.

Co rozhoduje o tom, kam směs půjde

Rozhodují dva parametry: kolik je ve směsi vody a jak silně byla stlačena. Seznam surovin tu skoro nehraje roli. Oba se nastavují ještě před hodem a po něm se už nemění. Proto chyba ve zvlhčení stojí víc než chyba ve složení.

Hloubka mění všechno

Cesta ke dnu je čas, za který koule stihne odevzdat část sebe sama. Na mělčině dorazí ke dnu skoro celá směs, i když je slabě slepená; v hloubce ta samá koule nemusí donést ani polovinu. Proto se stejná směs na různé hloubky připravuje jinak.

Proud přenáší bod

Všechno, co šlo do vodního sloupce, se snáší dál po proudu od místa dopadu a skvrna na dně skončí jinde, než kam se házelo. Čím pomaleji částice klesá, tím dál ji proud odnese. Proto se na proudu hází nad bod a směs se dělá těžší.

Proč je to důležité pro výběr bodu

Sloupec zákalu sbírá rybu nad dnem a záběr přichází jinde, než kde leží návnada na háčku. Skvrna na dně drží rybu dole, ale láká pomaleji. Volba mezi nimi mění hloubku, ve které je třeba nabízet splávek a návnadu na háčku.

Dvě karty oddílu

Skvrna, sloupec a oblak — o tom, jak se směs rozděluje a co to přináší. Zvlhčení a doba rozpadu — o rozhodnutí, které se dělá před hodem a už se nedá vzít zpět.